Lelekovický hrad
Před hřbitovem vedle kostela stával ve středověku hrad. Patřil vladykům z Lelekovic, kteří zde měli své sídlo. Byl postaven ve čtyřicátých letech 14. století. Hrad měl oválný půdorys a byl obehnán hradbami. Hlavní budovou byl palác. Jezdilo se do něj věžovou bránou opatřenou padacím mostem. Hrad byl postupně rozšiřován, ale za bojů mezi Joštem a Prokopem, syny markraběte Jana Jindřicha, byl dobyt a od té doby (začátek 15. století ) leží v sutinách. V 80. letech zde proběhl archeologický výzkum, pri němž se nalezly i některé historické předměty jako například meč, přezky, dělové koule, apod. Jelikož však nebylo dost peněz na rekonstrukci, musel být hrad zasypán, aby nedocházelo k jeho demolování.
Bylo zvoleno výhodně na okraji hlubokých lesů, při soutoku dvou potoků. Umístění zajišťovalo pro obyvatele stavební materiál, palivo a obživu, jak z lovu zvěře a obdělávání zemědělské půdy, tak i z obchodu s blízkým městem Brnem a tehdy ještě samostatným Královým Polem. Obchodovalo se s dřevem, štěrkem, páleným vápnem, i se zemědělskými produkty, masem a rybami. Velký význam pro život obyvatel Lelekovic měla i obchodní cesta z Brna do Prahy, procházející ve vzdálenosti jednoho kilometru západně od vsi.
Na jihozápadní straně pahorku, který spadal dost příkře k soutoku potoků, bylo vybudováno opevněné sídlo - hrad nebo tvrz. Přístup k hradu byl ze severovýchodní strany. Z ostatních stran byl chráněn jak rybníky, které se pod hradem rozlévaly, tak i strmými svahy
Místo, kde stávalo ve středověku feudální sídlo - středisko lelekovického panství, bylo přibližně určeno místním názvem "Hrad", také "Hradisko" i ojedinělými, náhodnými nálezy zlomků středověké keramiky a železného sekáče.
Zjišťovací výzkum v letech 1979 a 1980 lokalizaci potvrdil a současně prokázal, že zde jsou zachovány zbytky zdí i poměrně bohaté doklady materiální kultury středověku (keramika, železné předměty). Jedná se o prostor před vstupem na místní hřbitov, kde se začal budovat urnový háj. Plánované budování urnového háje bylo roku 1983 bezprostředním impulsem k zahájení systematického výzkumu Archeologického ústavu Československé akademie věd v Brně. Jeho cílem bylo prozkoumat celou plochu, na níž měl být urnový háj umístěn. Přestože výzkum není ještě zdaleka ukončen a dosavadní nálezy podrobně vyhodnoceny, poskytl nám vedoucí výzkumu PhDr. Josef Unger CSc., pro toto pojednání, velmi zajímavé, nové informace.
Největším překvapením dosavadního výzkumu je zjištění stop po osídlení ostrožny již v době, kterou archeologové nazývají mladší dobou hradištní, tj. 11. až 12. století. Tím se posouvá historie Lelekovic o jedno až dvě století před první písemnou zprávu z roku 1288.
Jednalo se o sídlo s obvodovou zástavbou, kde obytné a hospodářské budovy byly přistaveny ke hradbě a byly přístupné z nezastavěného nádvoří.
V létech 1983-1987 se podařilo odkrýt čtyř-prostorový trakt přistavený k hradbě na západní straně. Přístup do dvou podsklepených prostor tohoto traktu byl z nádvoří rampovitým, krytým vchodem.
Byla zde umístěna sušárna a další místnost. Na jižní straně navazovala na tento trakt budova s velkým hlubokým sklepem, přístupným původně po strmých schodech. Na nádvoří byla objevena pec. Zbytek hradu je zatím ukryt v zemi a čeká na prozkoumání.
Budovy byly postaveny většinou z kamene těženého na místě a v nedalekém okolí. Jen některé kamenicky opracované články ostění oken a dveří byly tesány z pískovce nebo vápence dováženého i několik desítek kilometrů. K obezdění oken a dveří se používaly cihly různých formátů. Střechy byly kryty prejzy a částečně i břidlicí. Podlahu některých místností tvořily čtvercové i trojúhelníkové dlaždice. Zlomky omítky se zbytky malby dokazují honosnou výzdobu některých místností. Velká koncentrace zlomků kachlů v prostoru za sušárnou dosvědčuje existenci kachlových kamen, které v té době patřily k luxusním otopným zařízením. Šlechtické prostředí charakterizují zlomky skleněných nádob - například číší. Z nalezených předmětů jsou nejčastější zlomky keramiky dokládající užívání hrnců, džbánů, mís, pokliček, pohárů, zásobnic a kahánků.
Na nádvoří byly objeveny jamky po mnoha kůlech, jejichž účel zůstává zatím nejasný. Pro datování má velký význam i nález mince - pražského groše Václava IV., raženého před rokem 1400. Pozoruhodné jsou nálezy zlomků ze tří různých destilačních přístrojů, které patří k nejstarším u nás. Při výzkumu se našly jak součásti hospodářského vybavení (hřebeny, visací zámek, nože, srp), tak i doklady výzbroje (ostruhy, šipky a kopí. Patrně středověkého původu je i olověná kulička - náboj do palné zbraně zvané píšťala. Roku 1987 byl učiněn i důležitý nález, který můžeme spojit s konkrétní historickou událostí - dobýváním hradu. Ve sklepě, na jihozápadním okraji opevněného areálu, ležela rozbitá, pečlivě opracovaná kamenná koule o průměru 350 milimetru. Zřejmě byla vystřelena na hrad pri obléhání na počátku 15. století z velkého děla (bombardy) a nárazem o zdivo se rozbila.
Kostěný odpad a polotovary, nalezené pri výzkumu, jsou dokladem výroby kostěných předmětů přímo na hrade. Snad zde vyřezali z kosti i drobnou hlavičku vlka, nelezenou u vstupu do velkého sklepa. Pro poznání skladby potravy mají velkou důležitost nacházené zvířecí kosti. Nalezené uhlíky umožní zase poznat druhy používaného dřeva.
Poznatky, o které nás obohatil dosavadní archeologický výzkum, jsou nemalé. Prokázal osídlení místa v 11. až 12. století, doložil existenci lelekovického hradu nebo tvrze v době od konce 13. do počátku 15. století. Doložil obléhání hradu, získal předměty související s hmotnou kulturou nižší šlechty a řadu dalších poznatků. Jeho největším přínosem bude však teprve komplexní prozkoumání a vědecké vyhodnocení celého opevněného areálu, na než si musíme ještě několik let počkat.
Kolem hradu a kostela vde i naučná ztezka Krajem říčky Ponávky.
Kostel sv. Filipa a Jakuba a pamětní kříž
Byl postaven v románském slohu jako nevelká budova s obdélným kněžištěm a obdélnou lodí, která byla na jižní straně osvětlena dvojicí románský oken, dodnes patrných z vnější strany kostela. Podstatným způsobem se na stavbě projevila i gotika. Kostel byl zaklenut a z vnější strany je opatřen opěrnými pilíři podpírajícími novou klenbu. Gotická jsou i okna a zbytky fresek v kostele. Z jižní strany byla ke kostelu přistavena sakristie, osvětlená pěkným gotickým okénkem. Nad sakristií byla dřevená věž.
Dnešní kostelní věž byla vybudována v roce 1873. Na novou věž byly přemístěny kostelní zvony, které měly pohnutou historii. V průběhu první světové války byly dva ze tří zvonů odebrány pro vojenské účely a na věži byl ponechán jen nejstarší zvon. Po skončení války byly zvony doplněny. Ovšem v průběhu II. světové války byly oba dva zvony odebrány pro potřeby zbrojního průmyslu a na věži zůstal jen zvon nejstarší. V roce 1957 závod Kovolit v České odlil dva scházející zvony a opravil nejstarší zvon. Tak se podařilo uchránit na lelekovickém kostele nejstarší zvon, který nese letopočet 1516. Jeho hlas můžete slyšet pouze třikrát do roka - na velikonoce, na vánoce a na Nový rok.
Při poslední opravě omítky interiéru byly v kostele objeveny tři druhy konsekračních křížů, které souvisejí s opakovaným svěcením kostela. Jedno svěcení bylo provedeno v roce 1510 po přestavbě kostela mistrem Pavlem, jehož huť pracovala i na kostelech v Bořitově a Svaté Kateřině. Jméno tohoto mistra se dochovalo na omítce nad oltářem. Varhany na kůru lelekovického kostela byly vyrobeny a instalovány v roce 1858. Vyrobil je mistr František Svítil z Nového Města na Moravě.
Do vnějšího zdiva lelekovického kostela, v jeho jihovýchodní části, je zabudován ve vodorovné poloze pískovcový kámen o velikosti 118 x 50 centimetru, do kterého je vytesán kříž. Jedná se zřejmě o náhrobek významnější osoby z 13. století, který byl druhotně zazděn při budování sakristie s věží. Dost možná, že se jedná o náhrobek některého z rodičů nebo prarodičů prvně uváděného vladyky z Lelekovic.
Filiální kostel sv. Filipa a Jakuba v Lelekovicích, který tvoří dominantu panoramatu obce, je významným architektonickým objektem zařazeným do seznamu státních nemovitých památek. V poslední době byl kostel citlivě upraven, aby odpovídal církevním požadavkům a vynikly umělecky hodnotné předměty historické ceny (gotické sanktuárium, sochy Vzkříšení, P. Marie, archanděla Michaela a lidová malba na dřevě), doplněné o moderní umění - paličkované obrazy sv. Filipa a Jakuba a křížovou cestu.
