Založit webové stránky nebo eShop
 

LELEKOVICKO

 Strukturní hřbet Babího lomu (severně od Brna) představuje nádhernou ukázku geologického vývoje povrchového tvaru, od vzniku mateřské horniny přes její tektonickou deformaci, konečné vyzdvižení až k povrchové destrukci do dnešní podoby, přičemž při povrchové modelaci hřbetu se výrazně projevovala petrografická odlišnost hornin, kterými je temeno hřbetu budováno, vůči okolí.

V centrální části vyvýšeniny vystupují v nadloží hornin brněnského masívu, představovanými převážně vyvřelými hlubinnými granitoidy, suchozemské sedimenty spodnodevonského stáří. Ve spodní části 150 metrů mocného komplexu se jedná o střídající se arkózové pískovce a slídnaté břidlice, svrchní polohy tvoří pevný lavicovitý slepenec, sestávající z křemenných valounů zpevněných křemenným tmelem. K uložení sedimentů došlo v úzké depresi směru S-J, jež byla během variského vrásnění v mladších prvohorách stlačena do úzké, až 250 m hluboké synklinály. Přes její okraje byly nasunuty horniny brněnského masívu. Při dalším vývoji však byla její západní část vysunuta výše a erodována, takže na povrchových výchozech lze sledovat pouze východní křídlo tvořené k západu ukloněnými lavicemi slepence. Území bylo znovu tektonicky ovlivněno alpinským vrásněním, probíhajícím od konce druhohor do současnosti, kdy došlo ke zdvihu širšího prostoru v západním a severním okolí Brna.

V následujícím období se tak již naplno mohla projevit různá odolnost zastoupených hornin vůči zvětrávání. V teplém a vlhkém klimatu, které u nás panovalo během třetihor, se křemenné slepence, tvořené jedním z nejodolnějších minerálů vůbec, projevovaly jako nesmírně odolné vůči převládající chemické destrukci, zatímco granitoidy a arkózové pískovce podléhaly hlubokému zvětrávání a odnosu a jejich povrch se proto snižoval podstatně rychleji. Naopak v chladných obdobích čtvrtohor docházelo k výraznému mrazovému zvětrávání slepenců zesílenému o trhací účinky vody zatékající do vzniklých dilatačních puklin a zde zamrzající, čímž vznikaly velké bloky skalního materiálu o objemu až několik m3, zatímco okolní horniny se rozpadaly pouze v drobnou drť. Při letním sezónním rozmrznutí půdního povrchu se pak tyto bloky prostřednictvím gravitace přesouvaly po zamrzlém podloží na horniny svého okolí, kde se hromadily v přítomných sníženinách a tak zde vytvořily jedenáct tvarově nápadných kamenných proudů. Tímto procesem, doprovázeným rovnoběžným ústupem severojižních svahů, byl také zúžen původní slepencový hřbet, vypreparovaný před čtvrtohorami chemickým odnosem, o několik desítek metrů až do dnešní bizarní podoby.

TOPlist
 Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek