LELEKOVICKO

Mikroregion Lelekovicko

Účelem těchto stránek je propagovat turistiku v obci Lelekovice a jejím blízkém okolí. Doufám, že vás zaujmou a budeme se těšit na Vaši brzkou návštěvu.

Za povšimnutí jistě stojí rozhledna Babí Lom, zřícenina hradu s chrámem sv. Filipa a Jakuba, ale zejména i naučná ztezka "Krajem říčky Ponávky". V obci je i dětské hřiště, vhodné na odpočinek a zábavu.           Díky pouze mírně kopcovité krajině je vhodná pěší turistika i cyklovýlety.  Potěší i restaurace na náměstí, dva potravinářské obchody a řeznictví.

Nejsme bezvýznamná obec - Tvoří tu umělec Milivoj Husák, žije zde zpěvačka Iva Bittová a astronom     Kamil Hornoch. Máme sbor dobrovolných hasičů, TJ sokol Lelekovice,  AC Lelekovice a HC Lelekovice. 

V obci je mateřská a základní škola, praktický a dětský lékař, zubní lékař. Působí církve Katolická a československá husitská.

Podrobnější informace o jednotlivých detailech najdete nalevo v Menu. 

 

---

 

 

Při pátrání po prvé zmínce o Lelekovicích se badatelé dostali až k roku 1288. Byla objevena listina otištěná v Codex diplomaticus Moraviae, podle níž Hartman z Holštejna daroval klášteru v Oslavanech svůj majetek ve Studyni. Mezi svědky tohoto právního aktu je uváděn i Herman z Lelekovic. Tento nejstarší zjištěný záznam se zmínkou o Lelekovicích byl stanoven jako počátek historie obce, i když vlastní osídlení je prokazatelně podstatně starší.

Nejstarší známá podoba názvu obce byla tehdy pochopitelně poněkud jiná. Psala se u jmen majitelů panství - "...de Lelechwyze". Postupně se název obce mění na Lelecouicz v roce 1361, Lelcowicz 1368, Lelecowicz 1373 a Lelekowicz v roce 1412. Od roku 1674 se název obce píše Lelkowitz, v roce 1718 Lelekowitz. Vývojem se název mění na Lelekowice od roku 1846 a konečná podoba Lelekovice se používá od roku 1872.
Vznik a význam názvu obce má několik výkladů  a každý z nich má jak své zastánce, tak i odpůrce. Nejpravděpodobnější výklad považuje za základ jména obce ptáka "lelka". Původ lze také hledat podle tohoto výkladu ve starém slově leleti se - vlniti, kolébati se. Podle tohoto výkladu možno za základ názvu obce považovat verbální význam - lelkovat. Další alternativa odvozuje název obce od slova "lela" - kmotr, tatínek; bulharského "léfa", běloruského slova "Iéla", což znamená tatínek. Volně lze tedy podle tohoto výkladu název obce přeložit jako "ves otců". Nejméně pravděpodobným se zdá být výklad, který odvozuje název obce od polského "dala" - malý člověk, případně lašského "alka", což znamená panenka.

Místo osídlení bylo zvoleno výhodně na okraji hlubokých lesů, při soutoku dvou potoků. Umístění zajišťovalo pro obyvatele stavební materiál, palivo a obživu, jak z lovu zvěře a obdělávání zemědělské půdy, tak i z obchodu s blízkým městem Brnem a tehdy ještě samostatným Královým Polem. Obchodovalo se s dřevem, štěrkem, páleným vápnem, i se zemědělskými produkty, masem a rybami.
 Velký význam pro život obyvatel Lelekovic měla i obchodní cesta z Brna do Prahy, procházející ve vzdálenosti jednoho kilometru západně od vsi. Na jihozápadní straně pahorku, který spadal dost příkře k soutoku potoků, bylo vybudováno opevněné sídlo - hrad nebo tvrz. Přístup k hradu byl ze severovýchodní strany. Z ostatních stran byl chráněn jak rybníky, které se pod hradem rozlévaly, tak i strmými svahy.

 

---